Rozdíly v administrativě CZ/PL

Strategická rada se nedávno pustila do mapování rozdílů v administrativních pravidlech, která se uplatňují v České republice a Polsku. Cílem bylo vytvořit podklad pro diskusi o nastavování podmínek čerpání evropských zdrojů.

EU jako rámec, národní podmínky jako realita

Evropská unie definuje základní směrnice a cíle, ale konkrétní pravidla vycházejí z národních legislativ. To znamená, že administrativní přístupy se liší – každá země si nastavuje vlastní kontrolní mechanismy, způsob zadávání veřejných zakázek, vedení účetnictví či pravidla pro DPH.

Klíčové rozdíly mezi ČR a Polskem

• Kontrola a veřejné zakázky:
  V ČR kontrolu vykonává Centrum pro regionální rozvoj, zatímco v Polsku dohlížejí vojvodské úřady. Polští partneři mohou využít ex-ante hodnocení veřejných zakázek, což jim umožňuje předběžně konzultovat dokumentaci a vyhnout se sankcím.
• Účetnictví a registrace smluv:
  Česká legislativa vyžaduje detailní a oddělené účetnictví a povinnou registraci smluv nad stanovenou hodnotu. V Polsku lze často využít zjednodušené účetnictví a není zde náročná povinnost registrace smluv, což snižuje administrativní zátěž.
• Způsobilost DPH:
  Zatímco v ČR není možné zahrnout DPH do způsobilých výdajů, polští partneři mohou tuto možnost využít, pokud si organizace nemůže odečíst nárok na DPH.
• Monitorování a vykazování:
  Český systém se zaměřuje na finanční kontrolu a přísné dodržování rozpočtu, zatímco polské postupy kladou větší důraz na sociální a environmentální aspekty, což přináší odlišné požadavky na dokumentaci.

Co to znamená pro diskusi o podmínkách čerpání
Výsledky analýzy ukazují, že flexibilnější přístupy, jako jsou předběžné konzultace a zjednodušené účetnictví, mohou výrazně zjednodušit správu projektů. Na druhé straně přísnější česká pravidla podporují transparentnost a finanční disciplínu. Diskuse o nastavování podmínek by tak měla brát v potaz nejen nutnost dodržení evropských směrnic, ale také specifické národní podmínky, jež mohou ovlivnit efektivitu čerpání prostředků.

Strategická rada tímto svým mapováním poskytla důležitý podklad pro další debaty, jak optimalizovat administrativní zátěž a zároveň zajistit transparentní a efektivní využívání evropských fondů v obou zemích.